3. dubna 2015

Život jedna báseň - Recenze

Autor: Colleen Hoover
Originál: Slammed
Rok vydání: 2014
Počet stran: 264
Nakladatelství: Yoli
AnotaceOsmnáctileté Layken zvané Lake nečekaně umírá otec, a přestože jeho ztrátu bolestně prožívá, stává se oporou matce i malému bratrovi. Zvlášť když se rodina musí stěhovat přes celou zemi. A na novém místě, kde Lake neočekává vůbec nic dobrého, poznává Willa, kluka ze sousedství s jedinečným smyslem pro humor a vášní pro poezii. Začínající vztah však ukončí šokující odhalení… 
Další romantický příběh od Colleen Hoverové, autorky bestselleru Bez naděje.
Můj názor: Děj se za celou knihu moc nerozvinul, ale i to mi stačilo k poznání hlavní hrdinky, vůbec bych neodhadla, jak kniha tou troškou děje přeci jen vyvine, jakmile je nám ale prozrazen důvod stěhování a okolnosti ohledně tatínka, dojde Vám, jak asi bude celá kniha končit. Colleen Hoover mi místy připomněla Johna Greena, prostě musela vraždit i když to vůbec nebylo nutné sakra! Celou knihu nás doprovázely různé „amatérské“ texty poezií, které tam přednášely postavy. Jak v klubu, tak ve škole. Přiznám se, že poezii nemusím, a tak toto mne na knize moc nebavilo a nelákalo, i když někdy byly v básni popsané pocity nějaké z našich postav, dokonce básně knihu částečně prodloužily, ale přesto musím strhnout jeden bod. Co by mi vadilo kdybych byla Layken byla přezdívka, matka a poté i Will jí říkali Lake = jezero, mně se to prostě nelíbí.

K postavám nejvíce jsem se sžila asi s naší vypravěčkou alias Layken, bylo jí 18 a už byla dospělá, ale chovala se mnohem vyspěleji než ostatní  postavy z knihy/nebo i z mého reálného života../. Laykeen mladší bráška Kel byl také moc sympatický, působil na mne jako takové to bezstarostné dítě, které by si mělo právem užívat svého dětství.  Naopak kdo mi moc nesedl byl Will, přestože mu bylo 21 a byl starší než Layken choval se jako malé dítě, nedokázal si stát za svým, rozhodnout se, prostě nic.. Jeho chování mi v několika situacích přišlo děsné. A teď mě nenáviďte, protože on je na celé knize ten pan dokonalý, pan sportovec a idol.. (A když znáte takového člověka i ve skutečnosti, věřte že je to dosti otravné).
A nesmím zapomenout na Eddie, nová nejlepší kamarádka Laken, začala se s ní kamarádit naprosto spontánně a to mně na ní okouzlilo, takovou kamarádku se vyplatí mít.

Spousta lidí knihu přirovnává k autorčině již vydané knize „Bez naděje“, upřímně nevím zda bych tyto knihy dokázala srovnat, každá má v sobě něco jiného, obě jsou něčím zvláštní, čtivé, nemyslím si, že bychom je měli srovnávat. Knihu si přečtěte, mne zahřála na srdci, místy jsem byla tak trochu na měkko, jindy jsem autorku chtěla.. no vy víte co. Takže pokud máte chuť na nějakou tu celkem i nepředvídatelnou knihu s happyendem, jděte s chutí do ní! :)
Hodnocení: 
Obálka:
Česko má jednu z nejhezčích obálek u této knihy! Také se vám líbí? :)


Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
,

0 komentářů:

Okomentovat