20. srpna 2015

Ze zákulisí #4 Nežiju jen blogem

Dnes jsem si pro Vás připravila zase trochu neknižní článek, aneb další troška mého soukromí. Dnes bych se s Vámi chtěla podělit o to co ráda dělám, když zrovna nečtu nebo nevěnuju svůj čas blogu. Věci jako škola a učení, jezení a spaní tady zmiňovat nebudu. :D
Aneb mohla bych být KKK - Kamča Knihomol Kuchařka. Vaření a pečení se věnuji už od svých 10 let, vždy mě to bavilo, a hlavně se vyžívám v zdobení a aranžování. Takže mě baví všechny ty kravinky jako dorty, cupcaky, muffiny, sušenky, palačinky, lívance, buchty, bábovky a podobné věci na, kterých se můžu vyřádit. Samozřejmě se mi občas něco nepovede, ale tak 98% všeho je moc dobré, a jestli mi ostatní lžou o tom jestli jim to chutná nebo ne, tak to chutná alespoň mě.. :D
Další moje oblíbená věc je Pennyboard, sice se na něj teprve pár dní učím, ale moc mě baví nové věci takže i tohle. Snad se na tom naučím tak, abych to mohla praktikovat i na přesun ve městě, na to jsem ho celkově chtěla, případně ven. Nemám teda pravý Penny, který stojí tak okolo čtyř tisíc, ale mám Baby Miller (Miller je známá značka vyrábějící longboardy). Dostala jsem ho tedy předčasně k narozeninám, které mám až v říjnu, abych si ho mohla v létě alespoň trochu užít. Dohoda s tátou zněla, že nejdřív koupíme Baby Miller, abych se na něm naučila, a viděla jak moc ho budu používat a potom možná v budoucnu by jsme koupili Penny. Aneb první hmotný dárek od mého otce. (Odkud ho mám? Koukněte sem, to že teď nabízí i bílý mě vůbec neštve -_-). Bohužel nemůžu ze zdravotních důvodů sportovat takže si to vynahrazuji alespoň tímto, nebo jinými věcmi, o tom kdyžtak příště.
Tobiášek
30.4.2014 Nelinka s vrhem, kdy
se narodil i Toby
Ti co mě znají ví, že jsem jako kočičí máma. Právě proto máme doma dva draky, čtyřbarevnou kočičku Nelu a černobílého kocourka Tobiáše. A jsou to matka a syn. Nele jsou 2 a Tobymu 1 rok. Naprosto miluju kočky, a co si budeme nalhávat koťátka jsou nejlepší. Jsou hravá, trávím s nima nejvíce času a je to největší zábava. Bohužel ne všechny si můžeme nechat a ne vždycky kočka zůstane živá. Například v roce 2013 jsem vystřídala 5 různých koček, protože mi je prostě vraždí sousedi -_- Nela se moc nechová což já bych ráda, ta si raději lehne na klín a nechá se hladit, a taky je to naše lovkyně úplně všeho. Donese myši, potkany, veverky, žábu, ještěrku, ptáky cokoliv. Toby byl vždycky můj mazel, ale stává se z něj nabručený chlap a je nějaký plachý, pořád před všemi utíká.. Když byl malý srazilo ho auto a měl zlomené obě zadní nohy, a od té doby je na ně dost citlivý - možná to bude tím.. Jinak obě naše kočky nosí obojky proti blechám a klíšťatům, můžu je jedině doporučit. Sice Nela už jeden roztrhla pod plotem, ale to je plus, že se roztrhl a ona se tam neudusila.
Dále ve svém volné čase zkouším psát povídku/román na motivy autobiografie. Myslím si, že na svůj věk toho mám za sebou až moc, a také by moje situace mohla někomu pomoct. Kdo ví, asi mi to nikdo nevydá, ale zkoušet to můžu. Prozatím je pár ukázek publikováno na mém Wattpadu. Odkaz na můj profil najdete zde.
Kdo dnes nemá rád hudbu? S hudbou často usínám, pouštím si ji přes den, při čtení článků, někdy mi hraje i při čtení - ale to pouze písničky, které neznám, abych si je nemohla zpívat. Jako mladší jsem 7 let hrála na zobcovou flétnu a vůbec mě to nebavilo, takže jsem ráda, že jsem se toho zbavila. Někdy mi v hudbě jde o text a zpěv a melodie jdou stranou, jindy zas vnímám jen beaty - pokud to ještě někdo neví mám vážné poškození sluchu, takže i tohle je pro mě velice obtížné... Uvažuju, že si časem našetřím na iPod, abych to měla lepší při sportu, jelikož ne vždy se mi mobil vleze do kapsy. Ano jsem jablíčkář a nevzdám se toho, android bych do mobilu nechtěla.
Ráda cestuju, i když mi jazyky nejdou tak miluju cizí země. Nejhůř jsem na tom s angličtinou, přestože sem se jí učila 9 let umím skoro nic. Jednou bych však jednou chtěla bydlet v Anglii, třeba v Londýně, ale klidně i někde poblíž. V Anglii jsem byla v roce 2014 a bylo to naprosto úžasné místo, stejně jako Belgie, Nizozemí a Francie. Jako druhý jazyk tak nějak umím ruštinu, s tou jsem trochu větší kamarád i když chybuju, ale do rusky mluvící země se asi nedostanu. V prváku mi přibyde i latinský jazyk - toho se trochu bojím, tak snad nějak přežiju.

Toto by bylo pro dnešek asi vše, dejte mi vědět jaké činnosti rádi provozujete vy, když zrovna nečtete nebo neblogujete. Zda máte nějaké podobné zájmy jako já nebo nějaké vaše historky.
Pokud by se Vám dnešní článek líbil, klidně udělám pokračování.


Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:

0 komentářů:

Okomentovat